ir arriba

martes, 2 de noviembre de 2010

O NOSO SAMAÍN

4 comentarios:

  1. QUERIDISIMA MERCHI, ESTAS CONSEQUINDO QUE COLLA MAIS MEDO DO QUE TEÑO, ENHORA BOA POR TODO O QUE FAS COS TOS NENOS , XIS PLAUS UN ABRAZO PARA TODAS

    ResponderEliminar
  2. MARY:YA estas otra vez aqui , eres como dios estas en todas partes , ahora que encontraste a los peces de nuevo no los quieres dejas solos , cambiando de tema me gusto ver lo que hicisteis en clase con las calabazas ,sobre todo porque se les van quitando algunos miedos sobre todo a la oscuridad a la que muchos niños temen , que no es el caso de lucia que ya de muy pequeña le encantaba estar a oscuras y andar por casa con las luces apagadas y despues hasta un perro la pone de los nervios. esa fue una ideA MUY ORIGINAL ,suerte mañana con el magosto .

    ResponderEliminar
  3. NON VEXAS FINA O BEN QUE O PASAMOS NO COLE CANDO SE BAIXAN AS PERSIANAS E SE APAGAN AS LUCES, A TODOS LLES ENCANTA, E CANDO VIRON A CABAZA ILUMINADA QUEDARON ...!!!!. O GRACIOSO FOI CANDO PUXERON AS CARETAS E SE QUERÍAN ASUSTAR OS UNS AOS OUTROS, JAJAJ. ESTÁN COMO CABRAS, O QUE HAI QUE AGUANTAR,JAJAJA. ALÉGROME QUE CHE GUSTEN AS COUSIÑAS QUE FACEMOS NO COLE, E GRACIÑAS POR MANIFESTALO A TRAVÉS DO BLOG.
    MAÑÁ MAGOSTO. XA ME CANSO CON SÓ PENSALO, JAJAJA.
    SEGURO QUE O PASAREMOS CHACHI.
    BICOS LUCIIIIAAAAA.

    ResponderEliminar
  4. MARY, POR DEUS, ESCRIBE EN CRISTIANO!!
    ESPERO QUE CARLA TAMÉN DISFRUTARA DO SAMAÍN, MENOS MAL QUE ALGUÉN DA FAMILIA NON TEN MEDO, PORQUE A NAI E A IRMÁ...!!!VAIA DÚAS.
    DEICA MAÑÁ

    ResponderEliminar